Stromy už dávají

listy na potkání,

posílají je po větru —

ani v dešti nepřestávají. 

 

Krásné listy plné barev,

pak větve bez listů, bez květů

zůstávají — jako nahé, prázdné

— nebo jen pravdivé?

 

A já — jako možný příjemce

chtěla bych jim poděkovat, 

že bez nároků na vděčnost

— na jakýkoliv pocit přijetí,

vzdávají se těchto lístků. —

 

Snad jen —

aby lehčími se staly pro zem —

nebo aby splnily

své poslání na zemi.

 

 

—

Možná i já — chtěla bych rozdávat

lístky na potkání a nechtít za ně nic

— jen pravdivou být víc. —

 

11/2021